Dopousti se Descartes konstruktivistickeho omylu?

Bachelor Thesis from the year 2007 in the subject Philosophy - General Essays, Eras, grade: 1,7, Charles University in Prague (Fakulta Humanitních Studií/ Faultät für Humanistisches Wissen), language: Czech, abstract: Klademe si otázku, zda je zcela oprávnený Hayekuv názor, e to byl práve Descartes, kdo zformuloval základní teze konstruktivistického racionalismu. Nejprve je nutné objasnit, co vubec Friedrich A. von Hayek myslí pojmem konstruktivistický racionalismus . V první cásti této práce proto zacnu vysvetlením Hayekových základních filosofických tezí. Poté uká i, na jakých základních predpokladech teorie poznání tyto teze stojí a proc je Hayekova filosofie filosofií kritickou/evolucní. Nakonec vysvetlím, proc je jeho model sveta alternativním modelem k predstavám konstruktivistických racionalistu; v cem presne spocívá konstruktivistický racionalismus; a na záver jeho explicitní výtky vuci Descartesovi.Ve druhé cásti této práce se obrátíme ke spisum Descartesa, abychom v nich na li prinejmen ím náznaky mo né obhajoby proti Hayekove kritice. Nejprve celkove priblí ím Descartesuv substanciální dualismus a funkci Boha. Dále vysvetlím, kdo (nebo co) je v tomto systému clovek. V tomto ohledu vyjde najevo, e je podle Descartesa mo né chápat cloveka dvema odli nými zpusoby: za 1.jako poznávající Ego (proti svetu) a za 2.jako to ijícího cloveka, jako spojení tela a du e (ve svete). V dal í kapitole budu zkoumat mo nosti a meze poznání cloveka, abych ukázala, e jeho poznání není podle Descartesa neomezeným (a e tedy v tomto smyslu Descartes není konstruktivistickým racionalistou). Nakonec se budu zabývat tím, co je podle Descartesa nejlep í cinností cloveka. Pokusím se vysvetlit, co je to descartesovský projekt rádné mysli. Nakonec uká u, e mluví-li Descartes o jakémkoli reformním úsilí potom toto úsilí smeruje v dy a pouze od Já k Já. Jeho projekt rádné mysli lze tedy chápat jako návrh privátní reformy sebe sama. Uká i v ak, e my lenku prenosu této privátní reformy na spolecnost Descartes výslovne odmítá - e tedy odsuzuje pokusy o spolecenskou reformu jako projev nerozumu. To bude také mým druhým argumentem proti Hayekove kritice.V záveru celkove shrnu, proc se domnívám, e Hayekova kritika René Descartesa není zcela oprávnená a e konstruktivisticky racionalistické jsou teprve a urcité interpretace jeho prací. Nakonec pripojím krátkou úvahu o situaci cloveka ve svete, která je podle mého názoru v obou filosofických koncepcích v mnoha ohledech velmi podobná: Nezávisle na neprekonatelné odli nosti obou konceptu se toti situace cloveka ve-svete v souvislosti se spontánním rádem v prvním a s Bohem v druhém prípade ukazuje v základních rysech jako tatá .